úterý 1. října 2013

Hrdinkou snadno a rychle

Hrdinkou snadno a rychle

Autor: Meg Cabot
Originální název: All American Girl
Nakladatelství: Knižní klub
Překladatel: Jana Jašová
Díl: 1.
Série: Hrdinkou snadno a rychle
1. vydání
Anotace: Dívčí román se odehrává ve Washingtonu. Vypravěčkou je 14letá Sam, prostřední ze tří sester. Starší Lucy je krasavice, mladší Rebecca zas nadprůměrně inteligentní. Sam si vedle nich připadá ošklivá a hloupá. Brání se světu, který nedokáže ocenit její kvality, podobně jako Mia z Princezniných deníků, humorem a kousavou ironií. Vše se změní, když Sam náhodou zabrání vraždě amerického prezidenta. Z přehlížené myšky se stane obletovaná a na večírky zvaná celebrita. Jenže Sam zjišťuje, že stejně nejradši chodí v kanadách a obědvá u McDonnalda… A co na to prezidentův sedmnáctiletý syn David? A Samina láska, sestřin přítel?  
(ha! Na přebalu je psáno, že je jí 15 let.:))


Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Jednoduše jsem chtěla zjistit, jestli je Meg tak dobrá, jak se říká. Mezi láskou a smrtí se mi totiž líbilo, ale nijak šíleně mě nenadchlo. Prostě jsem byla zvědavá, jestli se to u jiné knížky změní. :)

Reakce po dočtení: Uhm. Já chci taky dostat takovýhle srdíčko! :'3 Malé úhledné srdíčko...

Hodnocení obálky: No comment. Obálka je docela pěkná, ale nijak mě nenadchla. Takový průměr, řekla bych.

Sam je mezi svými vrstevníky šedou myškou, obyčejnou holkou, která nemá moc přátel. Má dvě sestry, mezi kterými se cítí hloupě, možná proto, že je na prokletém místě prostředního dítěte. Její bývalá nejlepší kamarádka jí otravuje život. A navíc miluje přítele své sestry. Ale co je nejdůležitější, a přebíjí vše ostatní: miluje kreslení. Kreslí ráda a ví, že jí to opravdu jde. Když ale na její koníček přijdou rodiče, pošlou ji do kurzu malování. Že to zní skvěle? Sam to tak nevidí, hlavně kvůli své učitelce, Susan Booneové. Jenže i útrpný kurz má svá pozitiva. Sam se konečně naučí kreslit to, co vidí,  navíc se seznámí s pohledným Davidem, a... Stane se národní hrdinkou.

Ananas Hrdinkou snadno a rychle je oddechová, lehce čitelná knížka určená spíš pro mladší čtenáře. Je vyprávěna z pohledu Sam, která vypráví s mírnou ironií a dá se říct i humorem. Kniha se dělí na jednoduché, průměrně dlouhé kapitoly. Jenže to není vše! Několikrát se v knize objeví i 10 důvodů, proč... Jsou to poznámky Sam, které podle mě knížku skvěle oživily. Tohle se mi na knížce vážně líbilo, protože to byla zase menší změna od jiných knížek. Celkově se jedná o knížku, u které nemusíte přemýšlet. Stačí si jen užívat.

Sam je hlavní hrdinka, na které je strašně moc poznat, že je z roku 2002. Nebo ne? Nevím, jak vám, ale mně přišlo, že se ve většině případů vůbec nechová jako mí dnešní vrstevníci. Byla tak... Nevinná? Ale to si nestěžuji, jen konstatuju. Celkově jsem si ji docela hodně oblíbila. Občas se mi zdála trochu dětinská a štvala mě, ale jinak jsem ji měla ráda. Líbilo se mi, že i když se stala národní hrdinkou, chtěla zůstat sama sebou a nevyužívat své slávy. Spousta lidí by to asi nezvládla. 
A jako další je, jak už to v knihách bývá, jedna dokonalá postava opačného pohlaví. David. Davidův otec je prezidentův syn, přesto je ale naprosto normální. Miluje kreslení, stejně jako Sam, a hlavně se mu líbí ty květinkové boty, které Sam nosí. Co víc si přát? David je vážně kluk, kterého jsem si moc oblíbila. Ačkoliv je jeho otec nejvlivnější osoba státu, on je naprosto normální, dokonce byste na něm jeho původ nepoznali. Navíc je vtipný, milý, a uhm... Neskutečně sexy. :D Davida jsem měla z celé knížky nejradši. Je to prostě sympaťák a já jsem ho měla moc ráda. :) Hrozně moc bych od něj chtěla dostat jedno malé, úhledné srdíčko. <3
Samozřejmě je tam i pár dalších postav. Saminy sestry, Lucy s Rebekou, jsem měla docela ráda. Rebeka dostala docela málo prostoru, takže moc soudit nemůžu, a Lucy je prostě starší sestra. V pohodě, ale leze vám na nervy. :) Jako další je Jack, přítel Lucy, do kterého je Sam bezhlavě zamilovaná. No, Jack se mi nelíbil vůbec. Fuj. Ze začátku možná, ale potom se mi zdál prostě jenom divnej. Promiň Sam, ale vážně? On?

Hrdinkou snadno a rychle je knížka, která mě moc bavila, ale zároveň i zklamala. Všichni pořád Meg Cabot vychvalují, jak je skvělá a že její knížky jsou vážně dokonalé. Tohle je moje druhá knížka od ní a to velké kouzlo jsem ještě neobjevila. Tahle knížka byla vážně čtivá, zábavná a bavila mě. Jen jsem prostě od Meg Cabot čekala něco trošku víc, ale nevadí.
Celkově si myslím, že je to moc pěkná oddechová knížka. Člověk se při ní pobaví, zasměje a nemusí nijak moc přemýšlet. Prostě čte a relaxuje. Pokud si tedy moc nechcete namáhat mozek a jenom číst, je to pro vás to pravé. Snad se vám kniha bude líbit stejně, ne-li víc, než mě. :)

 

 

středa 25. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 11

Day 11: Kniha od tvého oblíbeného autora

Ráda bych vám pověděla o svém oblíbeném autorovi, tedy kdybych nějakého měla. Já to takhle moc nerozlišuju. Ale tak kdybych měla říct jednoho autora, kterého mám fakt ráda...
J. K. Rowling! Ano! Kdo by neznal kouzelný svět Harryho Pottera a koho by neučaroval. Když mi někdo J. K. uráží, zabíjela bych. Většinou uznávám, když se někomu líbí jiné knihy a autoři než mě, zastávám názor "100 lidí, 100 chutí," ale u Rowlingové je to bohužel jinak. :D Nechci tím urazit ty, co HP nečetli nebo se jim nelíbil, vážně ne. Jen jim nerozumím. Pochopím dost věcí, ale jak se někomu může nelíbit Harry? To nikdy.
 Btw, co říkáte na nové anglické obálky? Já jsem se do nich zamilovala. Kdyby vyšly i u nás v ČR, zabíjela bych, abych je taky měla doma. :)







 A teď taková "mini" reklama na Starkid, které prostě musím vecpat všude! Prostě... Pokud jste tento muzikál neviděli a máte rádi HP, být vámi to urychleně napravím...
 

úterý 24. září 2013

Sbírání listí - Podzimní výzva

 
Tento projekt vymyslela VeEee a cílem je od 23.9. do 20.12. zaznamenávat si počet přečtených knih stránek.
Já sama jsem si vybrala level 4, což je 5500 stran a doufám, že to nějak zvládnu. :) Časem sem budu připsávat svůj postup. :)


 Zatím přečteno: 
1532/5 500 stran
5 knih

Hrdinkou snadno a rychle-253
BZRK- 336
 Zlodějka knih- 528
Volání netvora- 215 
Nick a Norah - Až do ochraptění- 200




Nespoutaná

Nespoutaná
Autor: Cynthia Handová
Originální název: Boundless
Nakladatelství: CooBoo
Překladatel: Ivana Svobodová
Díl: 3.
Série: Nadpozemská
1. vydání
Anotace: Clara se musela vyrovnat se znepokojujícími vizemi, se ztrátou člověka, kterého nesmírně milovala, i s bolestivým rozchodem se svou první láskou. Nepřeje se nic jiného než žít normální život, vystudovat a ujasnit si, který se dvou úžasných kluků v jejím okolí je ten pravý.
Avšak další vize, a s ní spojené poslání, na sebe nenechá dlouho čekat. A je ještě děsivější a nebezpečnější než všechny předchozí. A jestliže Clara nechce obětovat svou nejlepší kamarádku i celé andělské společenství, musí se vypravit na cestu, která navždy změní její život, na cestu, která jednou pro vždy určí, kam se bude ubírat osud její i osud všech, které miluje.
Ve strhujícím finále Nadpozemské musí Clara rozhodovat o svém osudu jednou provždy. 

Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Není to tak dávno, co jsem četla první dva díly a byla z nich vážně nadšená. Takže když jsem měla možnost přečíst si i Nespoutanou, neváhala jsem.

Reakce po dočtení: Ach jo. Konec dobrý, všechno dobré. Ale to ten Christian? 

Hodnocení obálky: CooBoo má většinou moc pěkné obálky a mně se líbí i tahle. Modelka moc ne, ale ta barva! Hrozně se mi líbí, jak knížka vypadá naživo. Je barevně naprosto nadpozemská. :)

!!!Tato recenze obsahuje spoilery na předchozí díly!!!

Ve finálním díle andělské trilogie se Clara nevydává nikam jinam než na Stanford. Vize její kamarádky Angely se totiž odehrává právě tam, a Clara má být její součástí. Proto se tam obě dívky, za doprovodu dobrého přítele Christiana, vydávají. Stejně jako Angela má však i Clara svou vizi. Ta ale není ani zdaleka tak jednoduchá, jako vize její kamarádky. Nachází se v temné místnosti, sama. A neví, co má dělat.
Po smrti matky a odloučení od bratra je Clara úplně sama. Její otec musí plnit andělské povinnosti, se svým přítelem se rozešla a její kamarádka ji začíná ignorovat. Její jediný pravý přítel je Christian, který jí ve všem podporuje, ale cítí k ní něco víc, než by si Clara přála. A navíc se kolem začínají producírovat černokřídlí.
Stejně jako vždy předtím to Clara nebude mít jednoduché. Popere se s tím?

Nespoutaná je, stejně jako předchozí díly, vyprávěna z pohledu hlavní hrdinky Clary. Některé kapitoly jsou delší, jiné zase kratší, mně však naprosto vyhovovaly. Ale to je asi proto, že nečtu po kapitolách, ale libovolných úsecích, nevím, jak to je pro ty, kteří musí dočíst kapitolu do konce. Autorčin styl psaní je opravdu moc čtivý, takže máte knížku přečtenou za chvíli. Pokud vás bavily i předchozí díly, tak neuděláte krok vedle.

Hlavní hrdinkou je, jak už jsem zmínila, Clara. Je to dítě andělské krve, ze tří čtvrtin je andělem a ze čtvrtiny člověkem. Bytosti jako ona to v andělském světě rozhodně nemají lehké, takže o svém původu musí mlčet. Ale ať se děje cokoliv, je Clara... Úžasná. Já nevím jak ostatní, ale tuhle holku jsem si oblíbila už v prvním dílu a opravdu mi sedla. Clara si stojí za svým a stůj co stůj se snaží konat dobro. Pomáhá ostatním jak jen může, známým i cizím. Clara je prostě hrozně obětavá a celkově skvělá. :)
Další důležitou postavou je Christian. Už od začátku knížky jsem mu přála, aby nakonec s Clarou skončil on, protože se to podle mě zasloužil. Choval se k ní jako nejlepší přítel, ve všem ji podporoval a choval se prostě jako zlatíčko. A i pokud jste fanoušci Tuckera, nebudete až tak zklamaní... Asi. :D
AngelZbytek postav nehraje nijak důležitou roli. Angela v tomhle dílu tak aktivně nevystupuje, Jeffrey také ne. Přesto jsem si je oba taktéž oblíbila, a možná je i škoda, že tam tak moc nebyli. Poslední postavou, o které se zmíním, je Samjeeza. Sama jsem si, kupodivu, vážně oblíbila, přestože byl pro Claru hrozbou. Přišel mi prostě jako docela super pomatený chlápek. :) Ale kapitolky, kde se objevoval on, mě opravdu moc bavily. :)

Myslím si, že Nespoutaná je skvělým závěrem andělské trilogie. Ze začátku mě trochu mrzelo, že opouštíme předchozí dějiště a odcházíme na Stanford, ale za chvíli jsem na to úplně zapomněla. Děj byl nabitý, objevilo se tam pár překvapivých zvratů a stejně jako předchozí díly byl i tento vážně záživný. Přesto si ale myslím, že z celé série byl nejslabší. Nevím proč, první díly mě prostě bavily o kousek více.
Tohle je tuším moje první andělská série a opravdu mě moc bavila. Možná bych jen autorce vytkla posledních pár stránek. Podle mě to skončilo moc pěkně, ale bylo to tak sladké, až mě z toho začali bolet zuby. Myslím si, že si to prostě mohla odpustit. Přesto se mi ale zbytek knížky opravdu moc líbil a jsem trochu smutná, že už to skončilo. Po Tuckerovi s Chrostianem se mi totiž bude sakra stýskat.

30 Day Book Challenge: Day 10




 
Day 10: Kniha, která změnila tvůj život


V tomhle bodě asi spoustu z vás nepřekvapím. Knihou, která mi změnila život, je totiž Stmívání.
Twilight jsem četla už v šesté třídě, a naprosto jsem si ho zamilovala. Knížky jsem četla už dřív, ale to většinou byly knihy o koních, Čarodějky z jezdecké školy a tak. To bylo tak ve třetí třídě, potom jsem četla už trošku inteligentnější knihy, jen si nevpomenu jaké. :D A potom jsem si přečetla Stmívání a byla to láska na první přečtení. Celá tahle sága mě totiž přesunula na úplně jiný druh knih, než jaké jsem četla předtím. Stmívání jsem milovala, a ráda ho mám vlastně i teď. Vím, že Bella je dost tupá, Edward s Jacobem jsou teplá víla s teplým pejskem a tak (nevzpomínáte si na Zatmění, kde se Edward a Jacob dohadovali, kdo je teplejší? Ne? Já se tomu směju ještě teď. :'D). Vím, že Twilight není úplně dokonalá kniha, ale svého času jsem ji milovala a nedokážu teď říct, že se mi nelíbí. Když se mi tak líbila dřív, asi na ní něco muselo být, no ne?
A proč žě mi změnila život? Není to úplně o změně života, ale posunula mě do úplně jiné úrovně čtení, a knihy do mého života určitě patří. Donutila mě číst ještě víc, než jsem četla dřív, takže si dovolím říct, že mi život nějak změnila. :) Možná bych bez ní tolik nečetla, kdo ví..?
A co vy, je nějaká knížka, která vám změnila život?

pondělí 23. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 9

 
Day 09: Kniha, ze které ti je špatně

Narozdíl od včerejška, dneska jsem měla docela jisto, jakou knížku si vyberu. Není moc knížek, ze kterých by se mi dělalo špatně, ale jedna taková kniha je.
Znáte knížku 15 minus od českého autora Tomáše Zářeckého? Ne? Tak to byste měli rychle napravit a někde si ji sehnat, protože je vážně skvělá. Je to něco ve stylu Hunger games, když to řeknu opravdu stručně, ale mně se to snad líbilo ještě víc. Anebo tak nastejno, nevím. Co je ale hlavní, je to, že se mi z té knížky dělalo vážně zle. Nebudu vám říkat z čeho, to by byly spoilery, ale vážně... Kdo četl, tak asi ví. Je to totiž docela brutální knížka, zvlášť pár scének, a to jsem v tu chvíli musela knížku odložit a dát si chvíli klid. Prostě... fuj. I jen vzpomínat na ni mi dělá zle. Jinak je to ale vážně skvělá, čtivá kniha, fakt! :D

neděle 22. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 8

 
Day 08: Kniha, která tě děsí

Ohoho. To tu zase máme téma, ke kterému snad nemám co říct. Kniha, která mě děsí? Omlouvám se, ale žádná knížka mě nikdy neděsila. Leda tak Povídky malostranské, těch se děsím ještě teď. Ale to není úplně to, co bych měla říct. Takže knížka, která mě opravdu děsí, není.
Ale je knížka, ze které jsem měla husí kůži, a celkově docela nahnáno. Tou knížkou je Ptačí zpěv, který jsem četla dva měsíce zpátky. Je to úžasná knížka, na které se mi strašně moc líbilo právě to, že vám dokázala ukázat docela slušnou dávku strachu. On se toho asi nebude bát každý, ale já z toho měla vážně nahnáno.
A co vy, bojíte se někdy u knih? :)

Magician's Books: Soutěž


sobota 21. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 7

 
Day 07: Kniha, ze které umíš recitovat/ citovat

Kniha, ze které umím citovat? Tak tohle bude těžké. Žádnou takovou knížku totiž asi nemám. Dokážu říct pár krátkých útržků ze série Chaos, něco málo ze Stmívání, možná bych dala i Eragona. Ale jsou to vážně jen krátké věty, nic víc. 
Ok, vím, že z nějaké knihy citovat umím. Teď si jenom vzpomenout, jaká kniha to je. Uhm, vážně nevím. I když... Možná je to Hvězdy nám nepřály. Z té knížky umím vlastně citovat docela dost! Téměř celou pohřební řeč a pár krásných větiček navíc. Ano, to je ono! :) Knížka, ze které umím citovat, budou právě Hvězdy. Že jsem si na ně nevpomněla hned! :)

30 Day Book Challenge: Day 6

Day 06: Oblíbená YA kniha 
Přiznám se bez mučení, téměř nemám ponětí, co to sakra YA knihy jsou. Joo, vím, že jsou to knihy pro "mladé dospělé", ale co se k nim řadí? :'D V tomhle vážně plavu, takže si nejsem jistá, co mám plácnout za knihu. Ale asi řeknu sérii Nadpozemská, to by se tam řadit mohlo, ne? :D Je to podle mě krásná andělská série, která se autorce moc povedla. :) Všechny tři díly jsem zhltla jedním dechem (a ten třetí jsem dočetla 3 dny zpátky, jen nevím, jestli má cenu psát recenzi, když tu nemám první dva díly) a myslím, že tyhle knížky prosto stojí za přečtení. :) Pokud jsou teda YA. :D

čtvrtek 19. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 5

 
Day 05: Kniha, ve které bys chtěl/a žít

Přiznám se, že jsem ze začátku neměla ponětí, co odpovědět. Kde bych asi chtěla žít? A jak jsem tak přemýšlela, z ničeho se najendou vylíhly hned 3 místa.
Určitě bych chtěla žít v Bradavicích. Kdo by taky ne? Úžasný svět Harryho Pottera by byl jen můj. :3 Mimochodem, stále ještě čekám na tu sovu! :D Bradavice jsou prostě kouzelné místo ideální pro bydlení.
Další knihou je Narnie. Je to sice knížka, kterou jsem četla už docela dávno, a je spíš pro mladší čtenáře... Ale jak já bych tam chtěla žít! Zažít všechny ty časy tam, potkat Aslana a tak. Bylo by to prostě boží. :)
A poslední knihou je Eragon. Miluju draky a Eragon je jich plný, takže právě tam bych chtěla být. Mít svého fialového dráčka a létat s ním po noční obloze. Spolu s Eragonem a Aryou. Jak moc si to přeju!
A co vy, v jaké knížce byste chtěli žít? 

středa 18. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 4

Day 04: Kniha, který tě rozbrečí

Knihy, které mě opravdu rozbrečely? Jsem tak trochu citlivka, takže u knížek brečím docela často. Nejvíc jsem asi doposud brečela u knížek Než jsem tě poznala a Hvězdy nám nepřály. Jenže u těch brečel kde kdo, takže jsem si je do challenge nevybrala. Brečela jsem u nich a brečela, i tak jsem si ale vybrala knížku Klíč. Proč?
Klíč je třetí a poslední díl série Strážci času. Je to vážně úžasná série, snad i jedna z mých nejoblíbenějších.  Všechny tři díly jsem přečetla víceméně jedním dechem, ale proto o ní nepíšu. To vám povím jindy. Proč mě tahle knížka rozbrečí?
Kdo četl, asi ví. Jde o to, že v téhle knížce je jedna zvláštní postava. Byla tam už víckrát, ale teprve tady dostává ohromný prostor. Dřív jsem ji moc nemusela, ale v tomhle dílu si ukradla mé srdce. A všechno vypadalaó skvěle, příběh končil tak nějak dobře a já už dočítala poslední stránky... Najednou se ale stalo něco neuvěřitelného, něco, co mi vyrazilo dech a kdykoliv si na to vzpomenu, mám špatnou náladu. Neřeknu vám, co se stalo, to vážně ne. Jen že mi to zlomilo srdce a já jsem z toho dost smutná. A řeknu vám; kdyby se to stalo třeba uprostřed knížky, přestanu číst a hážu ji do kouta. Doslovně.
A co vy? Brečíte u knížek, nebo spíše ne? 

úterý 17. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 3

Day 03: Kniha, která tě rozesměje


Miluju knížky, které mě rozesmějí. Nebo rozbrečí. Vždycky, když se u knížky zasměju, udělá mi to hroznou radost. Někteří autoři se ale bohužel snaží udělat knihu vtipnou, a skončí jako... Trapná. Ale knížky, u kterých se vážně od srdce zasmějete, jsou poklad. Stačí mi, když se zasměju jen dvakrát, a můj názor na danou knihu se ihned zvýší. :) U většiny knížek se ale nesměju, u některých se párkrát uchechtnu... Ale knížkou, ze které umírám smíchy, je Město z kostí.
O tom, že vyberu tuhle knížku, jsem věděla ještě dřív, než jsem o tom vůbec začala přemýšlet. Město z kostí jsem poprvé četla asi půl roku zpátky a hrozně jsem se u toho nasmála. Knížka byla plná sakrastických poznámek, a já sarkazmem žiju. A navíc byla sama o sobě prostě hrozně vtipná. Ani už jsem ji nečetla nikde na veřejnosti, protože jsem vždycky prostě vybuchla smíchy a lidi se divně koukali. Autorku sice nemám ráda, ale tahle knížka mě prostě vzala za srdce. Smála jsem se a smála, a aspoň za tuhle maličkost chci té staré róze poděkovat, protože tahle kniha je boží. 

 Dala jsem sem anglickou obálku, protože původní českou bych jsem nedala ani za nic... No, a z nového vydání taky nejsem zrovna nadšená. Rozhodně je lepší než obálka prvního dílu předtím, ale jinak fujky. Nic proti těm, co to vytvářeli, ale mně se to prostě moc nelíbí. :/ Ale každému se zavděčit nemůžou.

pondělí 16. září 2013

30 Day Book Challenge: Day 2

 
Day 02: Neoblíbená kniha


Tohle bylo téměř tak těžké, jako vybrat si oblíbenou knihu. Já totiž skoro žádnou neoblíbenou knížku nemám. Twilight mám i přes všechno docela ráda a nic jiného mě fakt nenapadalo. Po chvíli přemýšlení jsem ale došla hned na 2 knihy.
První knihou jsou Trpaslíci, kteří mě moc nebavili a nedočetla jsem je. Přesto jsem odhodlaná si je jednou přečíst celé. Druhým, vítězným kandidátem, je Les rukou a zubů. Jak já jsem se na tu knížku těšila! Byla jsem vážně dost natěšená, co to vlatsně je a když jsem si ji půjčila z knihovny, byla jsem nadšená. Dokud jsem nezačala číst. Jak je tahle kniha nudná! Ani jsem ji nedočetla, a to se mi zatím stalo pouze u tří knih. Prostě ne. Stačilo, abych přečetla jednu stránku a byla jsem mrtvá únavou/nudou. Ale jednou se k tomu dokopu a snad napíšu i recenzi. Ale vážně to teď nedávám. Jen co se na tu knížku podívám, padám nudou. Nemusím ji ani začít číst.
A co vy? Četli jste některou ze zmíněných knížek? A jak se vám líbila?
A jaká je vaše neoblíbená kniha?

neděle 15. září 2013

Letní knižní výzva

letni-knizni-vyzva.png

Na začátku léta jsem si dala cíl, že za letní prázdniny přečtu 10 knížek. Zvládla jsem to tedy?
Ano, vím, že jsem články o čtení měla vkládat průběžně. A že 15 dnů po konci prázdnin je trošku pozdě na dělání tohohle článku. Ale co se dá dělat?
Už na začátku prázdnin jsem si začala uvědomovat, že 10 knih nemám šanci přečíst. Zatímco jiní četli jednu knížku denně, já mám prázdniny na relax u bazénu, čtení odkládám do pozadí. A tak jsem čekala, jestli nakonec sama sebe překvapím a stanovený počet knih přečtu.
ANO! Přečetla jsem přesně 10 knih, za což jsem docela ráda. Mohlo to být lepší, ale i horší, ne? 10 knížek je pro mě docela pěkný počet, protože jsem měla docela nabité léto a čtení pro mě rozhodně nebylo prioritou.
No, výzvu jsem zvládla. A co vy? O kolik víc knížek než já jste přečetli? :D

30 Day Book Challenge: Day 1

Day 01: Oblíbená kniha

Ono vybrat si oblíbenou knihu není vůbec tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Mám tak moc oblíbených knih, že je ten výbět takřka nemožný. Nakonec jsem si ale vybrala právě knihu Hlas nože, protože ten příběh miluju. Spoustě lidem se tato knížka nelíbila a já je chápu, jenže já jsem Toddovi s Violet naprosto propadla. Patrick Ness podle mě vytvořil naprosto dokonalé dílo a já se mu za to klaním, protože tahle knížka je vážně dokonalá a mě se na ní líbilo úplně všechno. Prostředí, myšlenka, postavy... Je to knížka, kterou se snažím vnutit všem, přesto ale všechny varuju, že se jim to možná nebude líbit. :D Opravdu, Hlas nože je moje srdcovka, ať se vám to líbí nebo ne.

30 Day Book Challenge

 Tento projekt je už přes dva roky starý, snad ale nebude vadit, když se do něj zapojím až teď.
Je to projekt z dílny Kacennnky a úkolem je každý den po dobu 30 dnů zveřejňovat příspěvky na dané téma.Témata jsou vážně skvělá, jak se můžete přesvědčit sami. :)


~ Day 01: Oblíbená kniha
~ Day 02: Neoblíbená kniha
Day 03: Kniha, která tě rozesměje
Day 04: Kniha, který tě rozbrečí
Day 05: Kniha, ve které bys chtěl/a žít
Day 06: Oblíbená YA kniha
Day 07: Kniha, ze které umíš recitovat/ citovat
Day 08: Kniha, která tě děsí
Day 09: Kniha, ze které ti je špatně
Day 10: Kniha, která změnila tvůj život
Day 11: Kniha od tvého oblíbeného autora
Day 12: Kniha, která nejvíce připomíná tvůj život
~ Day 13: Kniha, jejíž hlavní postava je ti nejvíce podobná
Day 14: Kniha, jejíž hlavní postavu by sis chtěl/a vzít
~ Day 15: První kniha, kterou si přečetl/a jako dítě
Day 16: Nejdelší kniha, jako jsi kdy četl/a
Day 17: Nejkratší kniha, kterou jsi kdy četl/a
Day 18: Kniha, kterou máš rád/a, ale jsi v rozpacích, když to musíš říct
Day 19: Kniha, která tě změnila
Day 20: Knihu, kterou jsi nejvíc krát četl/a
Day 21: Oblíbená obrázková kniha z dětství
Day 22: Kniha, kterou se chystáš číst
~ Day 23: Kniha, o které říkáš, že jsi ji četl/a, ale není to pravda
~ Day 24: Kniha, ve které je tvá oblíbená scéna
Day 25: Oblíbená kniha, kterou jsi četl/a ve škole
Day 26: Oblíbená non-fikce
~ Day 27: Oblíbená fikce
Day 28: Kniha, kterou jsi naposledy četl/a
~ Day 29: Kniha, kterou právě čteš
Day 30: Nejlepší kniha, kterou jsi letos přečetl/a

sobota 14. září 2013

Temná hrdinka: Večeře s vampýrem

Večeře s vampýrem

Autor: Abigail Gibbs
Originální název: Dinner with a Vampire
Nakladatelství: Knižní klub
Překladatel: Jana Jašová
Díl: 1.
Série: Temná hrdinka
1. vydání
Anotace: Vzrušující paranormální román zasazený v Londýně a zalidněný nezapomenutelnými postavami, mezi nimiž se rozvíjí navzdory okolnostem něco jako láska...
Když Violet Leeová cestou z večírku narazí na okouzlujícího a přitom děsivého vampýra Kaspara Varna, začne tak pro ni nebezpečná dobrodružná cesta, jakou si nedokázala představit ani v nejdivočejších snech. Vzájemná přitažlivost mezi Kasparem a Violet se nedá popřít a zdá se, že nedokážou odolat své touze – ale za jakou cenu?

Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Určitě za to může ta krásná obálka, ale to není vše. Říkala jsem si, že zase zkusím nějakou upířinu, a když jsem viděla tuhle krásku, hned jsem po ní šáhla.

Reakce po dočtení: Kaspare, víš, že tě žeru?

Hodnocení obálky: Tuhle. Obálku. Prostě. Miluju. Mám a vždycky budu mít slabost pro jednoduché obálky jako je tahle. Černá a bílá, na keré vyniká červené jméno autorky a kaňka od krve pod názvem. A ta růže! Já totiž miluju růže, víte? :) Tahle obálka mě chytla za srdce stejně jako příběh. :)


   Violetin život se od základů změní, když se stane svědkem několikanásobné vraždy na Trafalgarském náměstí. Tam si ji všimne jeden z vrahů, jenže místo toho, aby ji zabil, ji unese do svého sídla jako zajatce, jako domácího mazlíčka. Violet se tak dostává do světa vampýrů, do společnosti tvorů, o jejichž existenci dosud nevěděla. Zpočátku věří, že jsou vampýři zrůdy a její otec, velmi vlivný politik, ji z jejího vězení vysvobodí. Jenže jak čas plyne, Violet si začíná uvědomovat, že její únosci nejsou těmi největšími zrůdami. Že na ní číhá ještě něco horšího...
   Čím déle je v sídle svých únosců, tím méně si tam připadá jako ve vězení. Postupem času se spřátelí s vampýrkou Lylou a okouzlujícím Fabianem. Jen jízlivý Kaspar jí leze krkem. I to se však nakonec změní... I tak se ale chce vrátit domů. Jediné možné východisko se jí ale nelíbí: aby mohla odejít ze zajetí, musí se z ní stát vampýrka. Jenže i její přesvědčení, že přeměna ve vampýra je špatná, začne kolísat. Musí se tedy rozhodnout, jestli bude zajatcem navždy, nebo se z ní stane vražedkyně.
Temná hrdinka se čte naprosto lehce. Autorka nás hned bez zbytečných okolků vezme do středu dění, kde je hned od začátku příběh dost akční a tak to pokračuje celou knihu. Koho zajímá, že je to celé trochu klišé. Na to, že knížku autorka začala psát už v 15 letech, je to mistrovské dílo. Několikrát za knihu jsem se od srdce zasmála, jindy jsem zase tajila dech nad tím, jak to bude dál. Občas sice knížka byla docela předvídatelná, jsem ale ochotna ji to odpustit.
Kniha je vyprávěná ze dvou pohledů. Z velké části vypráví Violet, ale najde se i pár kapitol z pohledu Kaspara. Oba mají svou osobnost a sledovat jejich myšlení mě hodně bavilo. :) Navíc je tak možno sledovat i vampýrské myšlení a hierarchii jejich druhu. Za Kasparovi části jsem tedy velice vděčná.

Hlavní postavou je sedmnáctiletá Violet, kterou jsem měla opravdu hodně ráda. Je nespoutaná, drzá a hlavně svá. Na všechno dokáže najít vtipnou nebo drzou odpověď.Stojí si za svým názorem, ať to stojí cokoliv, a to jsem hodně oceňovala. Jenže její jízlivá stránka není jediná. Je to spíše taková maska, ochrana před ostatními. Stejně dobře, jako se Violet umí vztekat, dokáže i plakat a bát se. Občas jsem měla pocit, že skoky mez jejím chováním jsou obrovské, ale když se nad tím pořádně zamyslím, měla právo ukázat i svou slabší, pravou stránku.
Druhou hlavní postavou je vampýrský princ, Violetin únosce Kaspar. Ten dává od začátku znát to, že vampýři nejsou hodní beránci, ale nebezpeční vrazi. Jeho jazyk je stejně nabroušený, ne-li víc, než ten Violetin, a jeho choutky také nejsou zrovna svatouškovské. S Violet se navzájem nenávidí, tedy alespoň zpočátku knihy. K Violet se většinu času chová jako bastard, jindy ukáže svou jemnější stránku. Ať se ale chová jakkoliv, já jsem se do něj hned na začátku zamilovala. Ukazuje, že upíři nemusí být jen třpytící se víly z Twilightu, ale opravdové bestie. Přesto mi on a jeho rodina něčím připomínali Volturiovi. Hezčí, mnohem úžasnější Volturiovi. Možná tím, že jsou taky královské krve. Nevím. Tak jako tak, Kaspar je naprosto skvělý a já jsem si ho za celou knížku strašně oblíbila.

Večeře s vampýrem mě jako knížka moc mile překvapila. Když jsem ji začínala číst, vůbec nic jsem od ní neočekávala, ale brzy jsem se do ní naplno začetla a začala se mi moc líbit. Jak Violet, tak Kaspar pro mě byli dokonalými hrdiny, se kterými jsem si děj užívala naplno. Ze začátku jsem si také hodně oblíbila Lylu a Fabiana, postupem času jsem je však měla ráda čím dál méně, až jsem je téměř nenáviděla. Za to Kaspar, kterého jsem ze začátku moc nemusela, si mé srdce získal docela zaslouženě a já si ho v knížce užívala plnými doušky.
Knížku napsala Abigail Gibbs, které při psaní bylo pouhých 15 let. To mě upřímně překvapilo, protože bych nikdy neřekla, že někdo tak mladý může napsat něco takového. A přestože jsem u spousty blogerů četla, že knížka měla dost nudných částí, které by se daly vynechat, já s tím nesouhlasím. Mně se knížka líbila od začátku do konce a nic bych na ní neměnila. Je mi jedno, že je to celé trošku klišé a hrdinové jsou občas krapet nevyspělí. Mně se knížka líbila taková, jaká je.
Hodnotím zaslouženými 5 hvězdičkami. Přesto si ale dovolím říct, že tahle knížka není pro každého. Sto lidí, sto chutí, že? Ale nejde jen o to; spíš bych řekla, aby od téhle knížky starší čtenáři moc nečekali. My mladší nad tím budeme pomalu poslintávat, ale moc si neumím představit názor starších čtenářů. Takže jestli patříte mezi "starší" čtenáře (pro představu: mně ještě nebylo ani 15, hihi), raději se na knížku moc netěšte, jinak možná budete zklamaní. A když se vám bude líbit? No, to budu moc ráda, protože já tuhle knížku vážně žeru. :)


5/5

neděle 1. září 2013

Zlodějka duší



Paranormálové- Zlodějka duší 

Autor: Kiersten Whiteová
Originální název: Paranormalcy
Nakladatelství: Fortuna Libri
Překladatel: Emílie Harantová
Díl: 1.
Série:  Paranormálové
1. Vydání
Anotace: Hrdinka románu Evie má velice zvláštní povolání: pracuje v Mezinárodní agentuře pro zadržování paranormálů. Běžně se vídá s upíry a vlkodlaky, její nejlepší přítelkyně patří mezi mořské panny a nová láska je vodouch - paranormál, který na sebe dokáže brát nejrůznější podoby. Nic na paranormálních tvorech ji nemůže překvapit a zaskočit. Paranormálové jí vlastně připadají normální a agentura jí nahrazuje rodinu, o kterou přišla. Trochu jí vadí, že je ochuzena o běžné radosti svých vrstevníků, ale vede vcelku spokojený život. To se však má brzy změnit. Paranormálové začínají z neznámých důvodů umírat a kolem Evie se začínají dít podivné věci. Potom se na scéně objeví Zlodějka duší a Evie jde o život… Napínavý příběh, v němž se prolíná svět lidí a nadpřirozených sil, je plný dramatických scén, ale nepostrádá ani humor.

Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Znáte ten pocit, když přijdete do knihovny/knihkupectví, uvidíme knížku a řeknete si: „Ta bude moje?“ No, já jsem přesně takto přišla do knihovny a když jsem tam viděla všechny 3 díly pohromadě, nemohla jsem odolat. Navíc jsem knížku už dlouho měla ve svém to-read listu, tak jsem se do ní (konečně! Pustila. :)

Reakce po dočtení: Huh. Chudáček Viv.

Hodnocení obálky:  Na rovinu řeknu, že nenávidím postavy na obálkách. A ani u téhle knížky to není výjimka; ta modelka se mi nelíbí, vůbec. Proto mě ale udivuje, že obálka celkově se mi líbí. Divné, že? :D Nepřijde mi vůbec špatná. :)



Evelyn není jako normální šestnáctiletý teenager; od desíti let pracuje a nikdy nechodila do normální školy. A dokonce i ve svém světě je velkou výjimkou. V Mezinárodní agentuře pro zadržování paranormálů, zkráceně MAZP, je totiž jedním z nejdůležitějších členů. Má totiž naprosto jedinečnou schopnost; vidí pravou podstatu všech paranormálů, nejen jejich mimikry. A tak se pro MAZP stává neodmyslitelnou součástí.
   Evie je člověk jako každý jiný, přesto je však obklopována upíry, vlkodlaky a čarodějnicemi. Její nejlepší kamarádkou je mořská panna, bývalým přítelem víla a novou láskou vodouch. Klasický život teenagera může vidět jedině na DVD. A čím déle zůstává ve světě paranormálů, tím více touží být normální; dostat řidičák, zúčastnit se plesu nebo mít přítele. Jenže to není tak jednoduché, když kolem vás začínají umírat paranormálové a nikdo neví, jak a proč. Navíc vás otravuje jedna dotěrná víla a vaše tajná láska je ve vězení- kvůli vám. A nakonec ani nevíte,  kdo doopravdy jste.

Styl knížky mě chytl už od začátku. Celou dobu se příběh četl jedním dechem, což se mi poslední dobou u knížek moc nestávalo, takže jsem za to opravdu vděčná. V knížce je několik opravdu napínavých scén, i když to není nijak akční kniha. Hlavně je tam pár moc vtipných momentů; vážně jsem se musela zasmát. Jen nevím, jestli to vtipné přijde i ostatním, mně k smíchu stačí opravdu jen málo. Příběh je vyprávěný z pohledu Evelyn, která má na všechno docela správný pohled, tuším, a je psán v minulém čase, takže nic nezvyklého. Každopádně, autorka mě způsobem psaní naprosto uchvátila a ukázala, že je opravdu dobrou spisovatelkou.

Jako každá jiná knížka, i tato má spoustu rozmanitých (a některých ne zrovna příjemných) postav. Evie je jako hlavní hrdinka úžasná. Rozpozná příšery, přesto si své zvláštnosti nevšimne. Zadržování paranormálů je na jejím denním pořádku, ale i tak si myslí, že by mohla žít normální život. A má slabost pro růžovou. Evelyn je určitě dosti naivní, ale v knížce mi to skoro nevadilo. Nemá rodinu, skoro žádné přátele a cítí se osamělá. Jejími nejlepšími přáteli jsou mořská panna  Alisha a její paralyzér Žah (který je růžový, hih). Už několik let úspěšně zadržuje příšerky, ale skoro nedostává volno. Bylo mi jí hodně často líto, protože neměla žádnou svobodu, vlastně neměla vůbec nic. I tak se mi zdála docela milá, vtipná a dokonalá. Z jejích růžových kozaček jsem měla docela srandu a celkově jsem si Evie strašně moc oblíbila. Snad se v dalších dílech nezkazí.
   Dále tu máme vílu Retha a vodoucha Lease. Retha jsem ze začátku měla docela ráda, na konci jsem ho však vskutku nenáviděla. Nevím, tahle víla mi prostě leze krkem (stejně jako všechny ostatní víly). Na druhé straně je ale vodouch Lease, který může měnit podoby, jak se mu zachce. Lease jsem si naprosto zamilovala a přišel mi prostě k sežrání. S Evie se seznámili tak, že se chtěl neúspěšně vloupat do MAZP a tam ho chytla. A tak byl zavřen spolu s ostatními paranormály, chudák. Zpočátku jsem si jím nebyla úplně jistí, nakonec jsem ho ale milovala.
  Tahle trojice však není jedinými postavami knihy. Eviinu šéfovou Raquel jsem si moc oblíbila, stejně jako mořskou pannu Lish. Nakonec se setkáváme i s Vivien, která se na první pohled zdá jako pěkná čarodějnice, já jsem si ji ale docela oblíbila. Nakonec mě i mrzelo, jak to s ní skončilo. Kvůli Lish však můj smutek nebyl tak hrozný.

 
Nevím, jestli se mi to jen zdá, ale v knížkách od Fortuny je strašně moc překlepů. Já si jich většinou všímám až po upozornění od ostatních, ale v téhle knížce to bylo docela špatné i na mě. Nejvíce mě asi štvaly chybějící/přebývající uvozovky, protože to se potom člověk na těch stránkách nedokáže vyznat. Bylo tam i pár jiných chyb, uvozovky mi ale sály krev nejvíc.

Zlodějka duší mě naprosto překvapila. Vůbec nic jsem od ní nečekala, ale nakonec mi vyrazila dech. Kiersten podle mě napsala úžasnou knížku s úžasnými hrdiny, kterou stojí za to si přečíst. Knížka mi zvedla náladu a moc mě potěšilo, že jsem se u ní dokázala zasmát, protože smích u knížek zbožňuju. Jsem opravdu moc ráda, že jsem se do Paranormálů pustila a nemůžu se dočkat, až se pustím do druhého dílu. Tuhle knížku vám moc doporučuju, protože autorka podle mě knížce dala opravdu slušnou atmosféru a vytvořila skvělý svět. Za mě dávám 4 a půl hvězdičky, protože 4 se mi zdají moc málo, ale na 5 to nemá. Přesto se mi celý příběh opravdu moc líbil a pokud jste tuhle knížku nečetli, rychle to dožeňte. :)


4,5/5

pondělí 26. srpna 2013

Dědička




DEDIČKA

Autor: Amanda Hockingová
Originální název: Switched
Nakladatelství:
Fortuna Libri
Překladatel:
Jana Jašová
Díl:
1.
Série:  
Svět Tryllů
1. Vydání  

Anotace: Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.
   Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...
   Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.
   Co když bylo vše ve vašem životě postaveno na lži?

Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Na Dědičku jsem narazila už víckrát, vždycky jsem ji ale přehlížela a nevěnovala jí pozornost. Nedávno jsem ale byla v knihovně a tam ji zrovna měli vystavenou, tak jsem si řekla, že si ji půjčím a uvidím. :) Nijak jsem se na ni netěšila ani jsem nic neočekávala, prostě jsem si jen vzala.

Reakce po dočtení: Tak to jsem zvědavá, co se z Lokiho vyklube.

Hodnocení obálky: Spoustě lidí se obálka dědičky náramně líbí, u mě to tak ale není. Neříkám, že je obálka špatná, ale mě ničím nezaujala. Není škaredá, ale nádherná taky ne. Prostě průměr. :)


   Wendy pronásleduje traumatický zážitek: její vlastní matka se ji pokusila zabít. Byla přesvědčená,že je Wendy monstrum a že byla vyměněna s jejím skutečným synem. Od té doby žila Wendy jen se svou tetou a bratrem Mattem. Čím starší ale byla, tím víc si začala uvědomovat svou odlišnost a začaly se u ní projevovat tajemné schopnosti. Když ji o jedenáct let navštíví tajemný Finn Holmes, uvědomuje si, že není tím, kým si myslela. Že její život není tak jednoduchý a že možná opravdu není člověk…
    Díky Finnovi zjišťuje Wendy svou pravou totožnost. Ve skutečnosti není člověk, ale troll. Nebo spíše Tryll. Jako malé dítě byla vyměněná s lidským dítětem, aby byla vychována v lidském světě. Její matka tudíž měla pravdu: není člověk a už vůbec ne její dítě, ve skutečnosti je podvrženec, a ne ledajaký. Její skutečná matka je samotná královna Tryllů, a tak se z obyčejné Wendy stává princezna. Jenže naučit se královskému chování není vůbec jednoduché, a už vůbec ne, když na vás všude číhá nebezpečí. A hlavně když se kolem vás potuluje okouzlující Finn Holmes, jehož přítomnost vás přivádí so neskutečného varu. Princezny to holt mají těžké.
 
Autorčin styl psaní se mi už od začátku líbil. Ihned vás vtáhne do děje a se vším vás seznamuje. Hned z počátku se se dozvídáme Wendyně temné minulosti a nelehké současnosti. Příběh je vyprávěný z pohledu Wendy, psaný v ich-formě, a děj utíká vskutku rychle. Kapitoly jsou dlouhé tak akorát, ni přehnané, ani kraťulinké. Bohužel je kniha velmi předvídatelná, takže je vám skoro vždy jasné, co se stane. Většině lidí to ale vadit nebude a knížku si užijí od začátku do konce.


   Co se týče postav, tam jsem tak moc nadšená nebyla. Wendy je sedmnáctiletá holka, která to v životě neměla moc lehké. Její matka se ji pokusila zabít, ona sama je outsider a nezapadá do společnosti. Je to hodně problematická dívka, takže už několikrát musela změnit školu. Navíc je veganka a ráda chodí bosa. Wendy mi jako postava nepřišla až tak špatná, ba naopak, byla docela v pohodě. Snažila se všem zavděčit, i když sama moc nadšená nebyla. Je to holka, která se raději sama obětuje, než aby ublížila ostatním. Takové lidi mám docela ráda- když to není moc přehnané, musí existovat určitá meze. I tak se mi ale zdálo, že se Wendy občas chová docela dětinsky a na svůj věk nepřiměřeně. To jí ale můžeme, vzhledem k její minulosti, odpustit. Rozhodně se z ní nestane moje nejoblíbenější postava, ale ráda ji docela mám. 
   Dále je tu Finn, tajemný kluk, kterého si většina dam zamiluje. Přiznejme si to, tajemno většinu z nás prostě láká. I mě, tedy většinou. U Finna jsem ale narazila. Finn je Tryllský stopařcož znamená, že vyhledává tryllské děti v lidském světě. Řadí se mezi nejlepší stopaře, takže byl pověřen hledáním i tryllské princezny, tedy Wendy. Tak se ti dva vlastně poznali, Finn zachraňoval Wendy z lidského světa. Nevím proč, ale Finn mě vůbec nepřitahoval. Měla jsem ho ráda, to ano, ale jen trochu, tak nějak nevýrazně. Rozhodně jsem se do něj nezamilovala. Každému prostě sedne něco jiného.
   Ostatní role jsou menší. Elora, matka Wendy, mě neskutečně štvala. Vím, že taková asi měla být, ale já bych jí nejraději omlátila pánvičku o hlavu. Potom je to Rhys, chlapec, za kterého byla Wendy vyměněna. Rhys je takový sympaťák, prostě fajn kluk. Jen jsem nedokázala pochopit, jak mohlo Wendy tak dlouho trvat, než zjistila, kdo to je. Já ho viděla a hned jsem si řekla: „Jojo, to je on.“ No, nevadí. Dále tu jsou Willa a Tove, kteří sice nebyli hlavními postavami, ale oba jsem si je moc oblíbila. A nakonec je tu ještě Loki, který se objevil jen v poslední, bonusové povídce, která nese název Vittra útočí. Lokiho jsem si oblíbila víc než Finna, a to byl na scéně jenom pár stránek. Láska na první přečtení. :) Doufám, že se v příběhu ještě objeví. Celkově mám ale z postav rozporné pocity. První polovinu knihy bych totiž většinu z nich zabila. Potom se tak nějak spravili, i tak ale nejsem nijak zvlášť nadšená.

Co bych knížce vytkla, nebo lépe řečeno nakladatelství, jsou překlepy. Nejednou jsem narazila na přehozená písmenka nebo chybějící čárku. Nebylo to sice co slovo to chyba a někteří lidé by to přešli bez povšimnutí, já jsem si pár chybiček všimla. Nebylo to tak, že bych půl hodiny luštila, co slovo původně mělo znamenat (a že se mi to stalo nejednou), ale pozastavila jsem se nad tím. Doufám, že to v dalších dílech napraví.

Celkově se mi knížka docela líbila. Děj byl opravdu čtivě napsaný a já se u knihy vůbec nenudila. Knížka byla originální a vůbec ne nudná. Ze začátku jsem sice mělo pocit, že se mírně podobá Twilightu, ale moje obavy vyšly na prázdno. :) Příběh o trollech, jako je v téhle knížce, jen tak nenajdete, přestože víc než o trolly jde o víly. :) Knížku bych asi všem doporučila a já sama se moc těším na druhý díl. ^^ 

4/5

Podle mě je to skvělý trailer, co myslíte? Úplně jsem se do něj zažrala. :) Můj náror na knížku zvedl nejméně o 10% (viděla jsem ho až po dopsání recenze ;D)