středa 10. července 2013

Mlhovina

Mlhovina

Autor:  Amy Kathleen Ryan
Originální název:  Glow
Nakladatelství:  Knižní klub, 2012
Překladatel: Lenka Faltejsková
Série:
Vesmírná pouť
 
Díl: 1.
1. vydání
Anotace: Planeta Země má nejlepší léta za sebou a vesmírem plují dva vícegenerační koráby s cílem osídlit Novou Zem. Ačkoli loď Nový obzor vyrazila na svou misi o rok dříve než Empyreum, obě se setkají ještě na cestě. A nepůjde o střet přátelský – osazenstvo Nového obzoru pod vedením despotické kapitánky Anne napadne posádku Empyrea a unese dívčí část posádky, mezi nimi i šestnáctiletou Wawerly. Příčina se brzy ozřejmí – ženy na Novém obzoru jsou neplodné… První část originální sci-fi trilogie o pouti za nadějí pro lidstvo nepostrádá napětí, milostný příběh, ale také zamyšlení nad tím, jak mohou ideologie ovládnout společnost jako celek i každého z nás.

Proč jsem do knihy pustila? Úplnou náhodou. :) Na knížku jsem narazila v knihovně, a když jsem na přebalu uviděla narážky na HG a HP, musela jsem ji vzít. :D A anotace mě taky zaujala! :D

Reakce po dočtení: Waverly, co to sakra děláš?

Moje hodnocení: Mlhovina je knížka, která mě opravdu zaujala. Už od samého začátku se mi líbil příběh, zpracování, všechno. Děj mě sice úplně nevtáhl do sebe, ale i tak je to povedená knížka. Spousta detailů je brilantně provedena a celý příběh se vám bude zdát naprosto uvěřitelný.
Stejně jako u spousty jiných knih, i tady se vyprávění střídá z dvou různých pohledů. Není to ale po jednotlivých kapitolách, ale po celých blocích, které ukazují, jak si děti na obou lodích žijí. Nevím, které vyprávění mě bavilo více, protože každé je úplně jiné a svým způsobem zajímavé. Trochu zajímavější pro mě možná bylo vyprávění dívek, protože jejich přizpůsobování a plánovaný útěk měl prostě své kouzlo.
  Postavy této knihy se mi opravdu velmi zamlouvaly. Waverly pro mě byla už od začátku hrdinka a já ji za její chování obdivovala. Líbila se mi její rozhodnutí, přesně jsem chápala její chování a prostě jsem si ji moc oblíbila… Tedy, na konci mě pěkně naštvala, ale to dokážu nějak přejít.  Keiran byl také velmi zajímavý, a i když se občas choval… nevhodně, bylo mi ho líto. Co se týče vztahu Keirana a Waverly, od začátku jsem si nebyla jistá, jestli mají být spolu. Prostě mi k sobě moc neseděli a já jejich vztahu moc nevěřila.  A s tím souvidí Keiranův protivník Seth, ten Setha, který se mi na začátku tolik zalíbil a já si myslela, že on bude mým favoritem.  Chyba.  Nakonec jsem si, co se týče Waverly, neoblíbila ani jednoho z nich. Snad se to v dalším díle změní. Za zmínku také stojí pastorka Nového Obzoru. Anne je podle mě ucházející psychopatka, ale ani jednou za celou knihu jsem ji nezačala skutečně nenávidět. Jasně, ta věc s bývalým kapitánem byla divná, ale všichni touží po moci (dobře, všichni asi ne, ale spousta těchhle psychoušů ano). Rozuměla jsem tomu, proč ty dívky unesla, sama bych možná něco takového taky podnikla. Ne v takové míře, ale ano, něco na ten způsob bych asi provedla. Přesto jsem ji stejně jako většinu Nového Obzoru moc ráda neměla. Ale ne všichni z „druhé lodi“ mě tolik iritovali. Zejména Amandu jsem si oblíbila opravdu hodně, sice byla „nepřítel“ jako skoro všichni, ale já jí věřila. A potom zbývají už jen unesené dívky, se kterými jsem celou knížku soucítila, litovala je a pár z nich jsem si i oblíbila. :)
  Přestože se mi Mlhovina líbila, nejsem schopna jí dát 5 hvězdiček. Děj pro mě nebyl až tak záživný, a i když mě příběh upřímně bavil, neměla jsem svůj obvyklý pocit „musím tu knížku přečíst co nejrychleji, protože nedokážu vydržet dál“. Proto, i když vám Mlhovinu vřele doporučuji, dávám je 4 hvězdičky. Co se pokračování týče, docela hodně se na něj těším a jsem zvědavá, co si na nás autorka zase vymyslí. 
4/5


Žádné komentáře:

Okomentovat