středa 3. července 2013

Zakletá


ZAKLETÁ
Autor: Orson Scott Card
Originální název: Enchantment
Nakladatelství: CooBoo, 2013
Překladatel:
Pavel Medek

1. Vydání
Anotace: V okamžiku, kdy desetiletý Ivan narazí v hustém lese Karpat na tajemnou mýtinu, se jeho život navždy změní. Na vrcholu podstavce uprostřed mýtiny spatří ležet krásnou zakletou princeznu Katarinu, kterou hlídá tajemná nestvůra, jež ho zažene na útěk. Nyní je Ivan americký postgraduální student, který před sebou má slibnou budoucnost a je zasnoubený s ženou svých snů. Přesto stále nemůže zapomenout na ono setkání, i když se sám sebe snaží přesvědčit, že to byl pouze výplod dětské fantazie. Poté, co se vrací do rodné země, najde i tajemnou mýtinu.
Tentokrát však neuteče. Tentokrát probudí krásnou princeznu polibkem… a vstoupí do světa, který zmizel před tisícem let. Napínavý a vtipný příběh o střetu různých světů i kultur. Zakletá je originální román o lásce a osudu, jež překonají staletí… a o temné síle, která je pronásleduje celé věky.

Proč jsem do knihy pustila? Fajn, uznám svou závislost na obálkách… :D Hned, co Zakletá u CooBoo vyšla, věděla jsem, že si ji musím přečíst. A to dokonce ještě předtím, než jsem četla anotaci, hehe. Prostě mě ta magická obálka natolik zaujala, že jsem věděla, že ta kniha je pro mě. :D A navíc, v té době jsem byla o krok před Abyss a měla svůj soukromý CooBoo maraton, takže mě to k přečtení prostě nutilo.

Reakce po dočtení: (připitomělý úsměv)

Moje hodnocení: Zakletá. Ta obálka je prostě úžasná. Já vím, já vím, není to jen o obálce, ale sakra… Vám se snad nelíbí? Je to jedna z nejkrásnějších obálek, co jsem kdy viděla. Prostě WOW. :) Ale k obsahu… Víte, ještě než jsem Zakletou začala číst, čekala jsem klasickou pohádku, silný princ zachrání neschopnou princezničku s nosánkem nahoru, však to znáte. Nemohla jsem se splést víc. Oba hlavní hrdiny jsem si zamilovala, byli sympatičtí a líbilo se mi jejich chování, na pohádku neobvyklé, ale naprosto uvěřitelné. To se mi na knížce líbilo snad nejvíce; na rozdíl od klasických pohádek, postavám v této knížce jste mohli věřit. 
   Prostředí, ve kterém se knížka odehrávala, mě opravdu zaujalo. Jenže si nemůžu pomoct, ale všechny světy, ve kterých se pohybovali, mi něco ukrutně připomínaly. Nevím co. Možná jsem o něčem podobném četla, viděla film, něco. Vrtá mi to v hlavě už dlouho a pořád nevím. Možná se někdy rozpomenu. :D Ale zpět k tématu. Místo, kde princezna Katerina žila, jsem si zamilovala. Jednoduché království plné prostých lidí, kde se i princezna zapojuje do práce na polích a lidem běžně pomáhá. Ale všechny je otravuje zlá Vdova, takže úplně poklidné to královstvíčko taky není. A na druhé straně je náš svět, moderní a známý. Oproti pohádkové Tajně je tohle prostředí svým způsobem nudné, ale nudit se v něm stejně nebudete. Vlastně si myslím, že nikde v knížce se nudit nebudete. Ale to taky záleží, na jaké knížky jste, že? :)
   Co se postav týče, většinu z nich jsem si zamilovala. Ivana jsem si velmi oblíbila a vcelku dost obdivovala. Zatímco obyvatelé Tajny na něj hleděli s despektem, já jsem mu tiše tleskala. Myslím, že středověký život zvládl opravdu bravurně, a to, jaká chudinka (promiň, Váno, musela jsem) to vlastně je. Alespoň v středověkém měřítku. Katerina je úplně jiná. Vlastně si myslím, že se hodí spíše do role Ivana-odvážného prince, stejně jako bych Ivana klidně dala jako tu princeznu (prostě toho chudáka musím urážet…). Je to holka stavěná pro práci, přestože je princeznou, je velmi zručná, inteligentní a rozhodně je schopna vládnout. A pokud jsem obdivovala Ivana, před Katerinou doslova smekám a líbám jí nohy. To, jak se vypořádala přechodem mezi světy ona, bylo… No, neskutečné. :) A potom je tu Baba Jaga. Z té jsem byla doslova mrtvá. Dodávala tomu šťávu, v jejích dialozích jsem se několikrát popadala za břicho. I když je ta ženská strašidelná a pěkně nechutná. :D Spolu s chudákem Medvědem tvořili unikátní pár, měla jsem je ráda stejně jako Ivana s Katerinou. Jediná postava, která mi opravdu nesedla, byla Ruthie, ale to tak asi mělo být. Zbytek jsem si zamilovala. :)
   Přestože se mi Zakletá opravdu moc líbila, s hodnocením jsem si nebyla jistá. Čtyři, nebo pět hvězdiček? Jak se na obálce píše, Orson Scott Card je neuvěřitelně skvělý vypravěč, ale… Nevím, něco, nevím co, mi v té knížce chybělo. Takže Zakletá ode mě dostane pouze 4 hvězdičky. Asi trochu silnější 4 hvězdičky, ale 5 jí, bohužel, nedám. Možná mi vadilo to, že jsem se do knihy nezažrala úplně od začátku, kterým jsem si nebyla úplně jistá. I tak si ale myslím, že stojí za to si Zakletou přečíst, užít a povyprávět o ní přátelům, rodině i svým dětem, protože ta knížka, ať už dějově nebo jen kvůli té božské obálce, za to stojí.

4/5

PS: Všimli jste si taky té chybky v anotaci? Na přebalu je místo Katerina napsáno Katarina. Musím se za sebe stydět, protože jsem si toho všimla až při psaní recenze. Ale všimla, což je pro mě osobní úspěch. :D 

Žádné komentáře:

Okomentovat