pondělí 26. srpna 2013

Dědička




DEDIČKA

Autor: Amanda Hockingová
Originální název: Switched
Nakladatelství:
Fortuna Libri
Překladatel:
Jana Jašová
Díl:
1.
Série:  
Svět Tryllů
1. Vydání  

Anotace: Když bylo Wendy pouhých šest let, matka se ji pokusila zabít. Tvrdila jí, že je monstrum. O jedenáct let později se Wendy začíná obávat, že matka měla tehdy možná pravdu. Dochází jí, že asi není tím, kým si po celý život myslela, že je. Toto poznání jí pomáhá odhalit Finn Holmes.
   Finn, záhadný spolužák, zprvu Wendy jen neustále pozoruje. Něco na něm Wendy neskutečně přitahuje, ale zároveň děsí. S jeho pomocí se dozví i pravdu o sobě a svém životě: Jako miminko byla zaměněna s jiným dítětem, chlapcem. Ještě v šoku se Wendy vydá s Finnem za svou pravou matkou. Netuší ale, co ji tam čeká...
   Nový domov Wendy nutí nechat dosavadní život za sebou, zapomenout na školu jí problém nedělá, ale jak se vypořádá se ztrátou svého bratra a tety? Wendy se musí poprat se svým novým údělem a s tím, že ani u své pravé matky nenajde city, které celé dětství tak moc postrádala.
   Co když bylo vše ve vašem životě postaveno na lži?

Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Na Dědičku jsem narazila už víckrát, vždycky jsem ji ale přehlížela a nevěnovala jí pozornost. Nedávno jsem ale byla v knihovně a tam ji zrovna měli vystavenou, tak jsem si řekla, že si ji půjčím a uvidím. :) Nijak jsem se na ni netěšila ani jsem nic neočekávala, prostě jsem si jen vzala.

Reakce po dočtení: Tak to jsem zvědavá, co se z Lokiho vyklube.

Hodnocení obálky: Spoustě lidí se obálka dědičky náramně líbí, u mě to tak ale není. Neříkám, že je obálka špatná, ale mě ničím nezaujala. Není škaredá, ale nádherná taky ne. Prostě průměr. :)


   Wendy pronásleduje traumatický zážitek: její vlastní matka se ji pokusila zabít. Byla přesvědčená,že je Wendy monstrum a že byla vyměněna s jejím skutečným synem. Od té doby žila Wendy jen se svou tetou a bratrem Mattem. Čím starší ale byla, tím víc si začala uvědomovat svou odlišnost a začaly se u ní projevovat tajemné schopnosti. Když ji o jedenáct let navštíví tajemný Finn Holmes, uvědomuje si, že není tím, kým si myslela. Že její život není tak jednoduchý a že možná opravdu není člověk…
    Díky Finnovi zjišťuje Wendy svou pravou totožnost. Ve skutečnosti není člověk, ale troll. Nebo spíše Tryll. Jako malé dítě byla vyměněná s lidským dítětem, aby byla vychována v lidském světě. Její matka tudíž měla pravdu: není člověk a už vůbec ne její dítě, ve skutečnosti je podvrženec, a ne ledajaký. Její skutečná matka je samotná královna Tryllů, a tak se z obyčejné Wendy stává princezna. Jenže naučit se královskému chování není vůbec jednoduché, a už vůbec ne, když na vás všude číhá nebezpečí. A hlavně když se kolem vás potuluje okouzlující Finn Holmes, jehož přítomnost vás přivádí so neskutečného varu. Princezny to holt mají těžké.
 
Autorčin styl psaní se mi už od začátku líbil. Ihned vás vtáhne do děje a se vším vás seznamuje. Hned z počátku se se dozvídáme Wendyně temné minulosti a nelehké současnosti. Příběh je vyprávěný z pohledu Wendy, psaný v ich-formě, a děj utíká vskutku rychle. Kapitoly jsou dlouhé tak akorát, ni přehnané, ani kraťulinké. Bohužel je kniha velmi předvídatelná, takže je vám skoro vždy jasné, co se stane. Většině lidí to ale vadit nebude a knížku si užijí od začátku do konce.


   Co se týče postav, tam jsem tak moc nadšená nebyla. Wendy je sedmnáctiletá holka, která to v životě neměla moc lehké. Její matka se ji pokusila zabít, ona sama je outsider a nezapadá do společnosti. Je to hodně problematická dívka, takže už několikrát musela změnit školu. Navíc je veganka a ráda chodí bosa. Wendy mi jako postava nepřišla až tak špatná, ba naopak, byla docela v pohodě. Snažila se všem zavděčit, i když sama moc nadšená nebyla. Je to holka, která se raději sama obětuje, než aby ublížila ostatním. Takové lidi mám docela ráda- když to není moc přehnané, musí existovat určitá meze. I tak se mi ale zdálo, že se Wendy občas chová docela dětinsky a na svůj věk nepřiměřeně. To jí ale můžeme, vzhledem k její minulosti, odpustit. Rozhodně se z ní nestane moje nejoblíbenější postava, ale ráda ji docela mám. 
   Dále je tu Finn, tajemný kluk, kterého si většina dam zamiluje. Přiznejme si to, tajemno většinu z nás prostě láká. I mě, tedy většinou. U Finna jsem ale narazila. Finn je Tryllský stopařcož znamená, že vyhledává tryllské děti v lidském světě. Řadí se mezi nejlepší stopaře, takže byl pověřen hledáním i tryllské princezny, tedy Wendy. Tak se ti dva vlastně poznali, Finn zachraňoval Wendy z lidského světa. Nevím proč, ale Finn mě vůbec nepřitahoval. Měla jsem ho ráda, to ano, ale jen trochu, tak nějak nevýrazně. Rozhodně jsem se do něj nezamilovala. Každému prostě sedne něco jiného.
   Ostatní role jsou menší. Elora, matka Wendy, mě neskutečně štvala. Vím, že taková asi měla být, ale já bych jí nejraději omlátila pánvičku o hlavu. Potom je to Rhys, chlapec, za kterého byla Wendy vyměněna. Rhys je takový sympaťák, prostě fajn kluk. Jen jsem nedokázala pochopit, jak mohlo Wendy tak dlouho trvat, než zjistila, kdo to je. Já ho viděla a hned jsem si řekla: „Jojo, to je on.“ No, nevadí. Dále tu jsou Willa a Tove, kteří sice nebyli hlavními postavami, ale oba jsem si je moc oblíbila. A nakonec je tu ještě Loki, který se objevil jen v poslední, bonusové povídce, která nese název Vittra útočí. Lokiho jsem si oblíbila víc než Finna, a to byl na scéně jenom pár stránek. Láska na první přečtení. :) Doufám, že se v příběhu ještě objeví. Celkově mám ale z postav rozporné pocity. První polovinu knihy bych totiž většinu z nich zabila. Potom se tak nějak spravili, i tak ale nejsem nijak zvlášť nadšená.

Co bych knížce vytkla, nebo lépe řečeno nakladatelství, jsou překlepy. Nejednou jsem narazila na přehozená písmenka nebo chybějící čárku. Nebylo to sice co slovo to chyba a někteří lidé by to přešli bez povšimnutí, já jsem si pár chybiček všimla. Nebylo to tak, že bych půl hodiny luštila, co slovo původně mělo znamenat (a že se mi to stalo nejednou), ale pozastavila jsem se nad tím. Doufám, že to v dalších dílech napraví.

Celkově se mi knížka docela líbila. Děj byl opravdu čtivě napsaný a já se u knihy vůbec nenudila. Knížka byla originální a vůbec ne nudná. Ze začátku jsem sice mělo pocit, že se mírně podobá Twilightu, ale moje obavy vyšly na prázdno. :) Příběh o trollech, jako je v téhle knížce, jen tak nenajdete, přestože víc než o trolly jde o víly. :) Knížku bych asi všem doporučila a já sama se moc těším na druhý díl. ^^ 

4/5

Podle mě je to skvělý trailer, co myslíte? Úplně jsem se do něj zažrala. :) Můj náror na knížku zvedl nejméně o 10% (viděla jsem ho až po dopsání recenze ;D)

sobota 17. srpna 2013

Pod nekonečnou oblohou



POD NEKONEČNOU OBLOHOU

Autor: Veronica Rossi
Originální název: Under the Never Sky  
Nakladatelství: Knižní klub, 2012  
Překladatel: Michaela Škultéty  
Díl: První
Série: Nebe
1. Vydání
Anotace: První díl futuristické postapokalyptické trilogie na pomezí fantasy, romance a dobrodružného příběhu. Hlavní hrdinové, Aria a Perry, pocházejí ze dvou radikálně odlišných společenských vrstev a vlastně by se neměli nikdy setkat, natož navázat vztah. Aria patří mezi obyvatele uzavřeného, vysoce technicky rozvinutého a izolovaného města, Perry zase do nebezpečného přírodního světa. Když Ariu vykáží z města za zločin, který nespáchala, domnívá se, že ji čeká okamžitá smrt – ve volné přírodě nemá šanci přežít. „Divoch“ Perry je pro ni jedinou šancí, jak se zachránit. Zakázaná láska a rozpolcená civilizace vzbuzuje mnoho filozofických, morálních a etických dilemat zrcadlících se v neobyčejném vztahu dvou hlavních hrdinů.

Proč jsem se do knihy vůbec pustila? Ráda na internetu hledám knížky, které mě anotací doslova chytnou za srdce, a tak to bylo i u Oblohy. Když jsem ji na internetu našla, už to bylo nějaký pátek po jejím vydání, ale i tak jsem ji hned zařadila do to-read listu a nemohla se dočkat, až si ji přečtu. Korunku tomu navíc nasadila kamarádka, která ji četla přede mnou a dost mi ji vychvalovala.

Reakce po dočtení: Na ten pomalejší rozjezd ta knížka skončila dobře. :)


Hodnocení obálky: Pod nekonečnou oblohou má vcelku pěknou obálku, aspoň myslím. Jen mě štve ta postava na obrázku. Opravdu nemám ráda, když je na obálce zobrazen někdo z hrdinů; připadá mi, jako by tím čtenáři vnucovali, jak ta postava skutečně vypadá. Ale tak co, každému se zavděčit nemůžou.

______________________________

   Celý svůj život žila Árie v Říších, virtuálních místech bez bolesti a strachu. Její život byl jen o zábavě, jenže vše se změnilo, když se její matka ztratila. V tu chvíli se rozhodla vloupat se do zakázané ZEM 6, kde se její život obrátil o 180°.  Kvůli incidentu, který se tam udál, byla vypovězena do známého Obchodu se Smrtí, Divočiny, kde její život neměl mít dlouhého trvání. Nečekaný převrat nastane při setkání s Perrym, strašidelným Outsiderem, který jí život nezachránil poprvé. Přes počáteční nenávist se spolu vydávají hledat Áriinu matku a Perryho uneseného synovce. Jenže život v Divočině není ani zdaleka tak lehký, jak se zdá.

    Moje prvotní nadšení z knížky opadlo velmi brzy po tom, co jsem začala číst. Autorčin styl psaní se mi příliš nelíbil, téměř nic jsem nechápala a tak jsem začala zklamaně přemýšlet o tom, že je to prostě knížka, která mi nesedne. Jenže potom jsem se nějak dostala na asi osmdesátou stranu a příběh mě začal vtahovat do sebe. Pomalu se začala spousta věcí vyjasňovat a člověk už v tom ději tolik neplaval.  

     Děj je vyprávěný ze dvou stran; z pohledu nezkušené Árie a Outsidera Perryho. Seznamujeme se tak se dvěma naprosto úžasnými postavami, jejichž životy jsou jako nebe a dudy. Přes počáteční, ne příliš pozitivní pohled na Perryho se dostáváme k jeho skutečnému jádru, které je nemožné si nezamilovat. Na druhé straně je Árie, která to v neznámé divočině nemá lehké, přesto se rychle učí a zvládá všechny své změny bravurně. Moc se mi líbilo sledovat postupný vývoj vztahu mezi hlavními postavami. Přes počáteční nenávist se brzy začaly objevovat náznaky emocí a potom to postupovalo pořád dál. A i když to ti dva neměli vůbec lehké, jejich vztah se mi moc líbil a byla jsem nadšená, jak se to nakonec vyvrbilo. Za zmínku určitě stojí i Roar, společník hlavního páru, který mě několikrát shodil ze židle. Jeho hlášky mě málem zabily a celkově je jednou z nejsympatičtějších postav, o kterých jsem četla.

   Svět, který Veronica vytvořila, mě opravdu zaujal. Na jedné straně jsou Lusky, kde si člověk může dělat cokoliv chce. Virtuální realita plná možností vám dá šanci dostat se téměř kamkoliv. Dostanete se středověku, můžete dovádět v lesích, nebo se prostě jen dostanete do míst podporujících vaše zájmy, jako třeba Operní říše. Necítíte bolest, neznáte strach a jenom si užíváte. Říše jsou pro ně lepší než skutečnost, jelikož je tam nezatěžují banální lidské potřeby. Pro to vše jsou vytvořena moudrooka, přístroje, které vám umožní být v obou světech naráz. Jejich život je technicky velmi vyspělý, přesto však časem zjišťujeme, že až tak dokonalý není.
    Na druhé straně je úplně odlišný svět, divočina plná Outsiderů, kteří musí o život každý den bojovat. Éterové bouře a nedostatek jídla a léků tamějším obyvatelům život velmi stěžují. A právě díky éterovým bouřím se u vybraných lidí projevily zvláštní schopnosti, které jim mají pomoci přežít. Slyšící s výborným sluchem, Vidoucí se skvělým zrakem a Vědoucí, kteří cítí tak výborně, že dokáží vycítit i lidské emoce. Nestává se, že by někdo měl více než jednu schopnost, většina lidí totiž nemá žádnou, přesto mají někteří lidé i 2 Smysly, jako Perry, který je Vidoucí i Vědoucí. Dá se to považovat za úžasné, on sám si však myslí, že je prokletý, protože více smyslů by se míchat nemělo. Věří, že kohokoliv s více smysly čeká špatný osud. Přesto je za své schopnosti vděčný, protože mu zachraňují život každý den.


   S českým překladem jsem docela spokojená, přesto jsem na pár překlepů narazila. Ale jsme jenom lidé, až na tolik chyb jsem nenarazila, nebo si je jen neuvědomila. S čím jsem ale naprosto spokojená jsou jména, která jsou tuším ponechaná z originálu, protože když jsem viděla slovenský překlad jmen, uvědomila jsem si, že Sokola a Medvěda (nebo jak že to tam mají) bych opravdu nezvládla.

   Přes počáteční nespokojenost jsem si tuhle knížku nakonec skvěle užila. Budu upřímná, grády tomu rozhodně přidal Perry, protože když si ho člověk jednou zamiloval, vyzdvihl příběh tak o polovinu (provinilý úsměv). Tahle knížka asi nesedne každému a ani bych se nedivila, kdyby ji spousta lidí hned na začátku odložila a nevrátila se s tím. Ale myslím, že byste to neměli vzdávat hned a alespoň se pokusit se do knížky začíst. Některým sedne více, jiným méně. Já jsem s ní naprosto spokojená a už se nemůžu dočkat druhého dílu. A doufám, že se stejně bude líbit i vám. 

4/5